Překlad: Jiří Zavadil, Lenka Zavadilová

Nakladatelství: BB art

Rok vydání: 2009

Počet stran: 351

Dlouhá trnitá cesta z pekla je skandální kniha, sarkastická, ale také nesmírně čtivá a vtipná. Je také v širokém měřítku uznávána jako jedna z vůbec nejlepších rockových autobiografií, v níž Manson beze studu vypráví o svém dětství plném strachu a obav, o svých sexuálních zážitcích, o zálibě v drogách, o setkání s okultismem a satanismem, o touhách, sebenenávisti, krutosti vůči sobě i ostatním, o vnitřní rozervanosti, rozvrácených vztazích i o úspěších a vítězstvích. 

Kniha využívá motivu z Dantova Pekla - jednotlivé okruhy pekla zde představují postupné fáze vývoje Mansonova života od vyděšeného "červa" až po apoteózu v podobě antikristovské superhvězdy. Také obsahuje množství zajímavých fotografií z nejrůznějších období Mansonova života, některé jeho povídky a básně, ukázky korespondence s vydavateli či výtažky z cestovního deníku.

Dříve než se v loňském roce potvrdil dotisk této knihy, jsem ve svém aktivním slovníku měla jednu větu. "Poklekni s podepsanou Dlouhou trnitou cestou z pekla a jsem tvoje!" Kniha byla totiž prakticky nesehnatelná, pokud jste nepatřili do skupiny bohatých cvoků, co za to dali ještě větším magorům přes osm stovek.

Ke knize nemám žádné výtky, je výborná. Prakticky se čte sama, má neuvěřitelnou atmosféru a okamžiky, kdy člověk nevěřícně zírá s otevřenou pusou, střídají chvíle, kdy s úsměvem na rtech kroutí hlavou. Jak už to u biografií bývá, dovoluje nám nahlédnout pod pozlátko Briana Warnera, chlapce, který se postupně mění ze zakřiknutého studenta křesťanské školy na jednu z nejobávanějších, nejkontroverznějších a zároveň nejobdivovanějších amerických celebrit všech dob. 

Najdete tu skutečně všechno - drogy, sex, drogy, sex, sex, drogy (a jak sám říká: "Jestliže si uděláš z téhle knížky hru a dáš si čáru pokaždé, když je řeč o drogách, pak nejenže jsi závislák, ale můžeš na to i zemřít."), násilí, věci, co naprosto pohřbí vaše morální hodnoty (pokud teda ještě nějaký máte), přiblížení americké společnost či hudebního průmyslu, pocity vyhoření, ...

Zároveň však kniha nese určité poselství, obsahuje ohromné množství myšlenek, které stojí za to a není úplně těžké s nimi sympatizovat či se s nimi dokonce naprosto ztotožnit.

Kdyby se mě někdo ptal, komu bych knihu doporučila, má odpověď by zněla: "Všem lidem, co se toho nebojí." A je to skutečně tak. Pokud spadáte do té sorty, která nemám problém s tématy jako jsou: drogy, sex, alkohol, nenávist (k lidem, k sobě, ke světu), pokud vám nevadí zvrácenost a všechny její možné i nemožné formy - skvělým příkladem je část rozhovoru, kde Manson vypráví o orgiích s hluchým děvčetem, které na sobě mělo fláky syrového masa a následně cituje slova jiného člena kapely: "Zařval: 'Vystříkám ti ten tvůj nanicovatej zvukovod!' a znělo to místností ozvěnou jako jedna z nejtemnějších věcí, jakou jsme kdy slyšeli," budete z knihy nadšení a dost možná se k ní budete vracet tak často jako já.

Dvojnásobné nadšení pocítí fanoušci skupiny Marilyn Manson, neb kniha není orientována pouze na zpěváka této kapely. Popisuje průběh a vznik určitých alb či písniček a přibližuje průběh koncertů v dobách, kdy byl Manson jednou z nejnenáviděnějších celebrit.

Hodnocení: 10/10